ČAO history

Českoslovanská akademie obchodní byla založena v roce 1873. Dnes se budova školy nalézá v Resslově ulici č. 5, kam přesídlila v roce 1961. Tato ekonomicky orientovaná škola je nejstarší institucí tohoto typu v České republice. Další obchodní akademie byla založena až o 9 let později v Chrudimi. Současným zřizovatelem školy je Hlavní město Praha. Škola má i v dnešní době výsostní postavení mezi obchodními akademiemi v republice. Její dobré jméno je zárukou kvalitního vzdělání, které zajišťují jak kvalifikovaní pedagogové, tak i skutečnost, že se jedná o fakultní školu Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze. Níže na timeline jsou v levé části uvedeny nejdůležitější milníky z historie naší školy, na pravé pak obecný historický kontext.

1872


Naše škola vzniká v prvním patře obecního domu na Malém náměstí v Praze vedle obchodního domu U Rotta. Do dvouletého studia se tehdy přihlásilo 135 studentů. Prvním ředitelem se stal Emanuel Tonner.  


Období prosperity Rakousko-Uherské monarchie v čele s císařem Františkem Josefem I. Bylo založeno velké množství akciových společností, desítky bank a v té souvislosti i se rozvíjí i zakládání obchodních škol. Vrcholila také éra objevitelských cest do jižních oblastí (cestovatel Emil Holub) i do Arktidy (Julius Payer). Tento trend je ukončen krachem na Vídeňské burze a nástupem hospodářské krize, která drtivě zasáhla většinu světa. Uhry odvrátily hrozbu státního bankrotu jen díky půjčce od Rothschildova bankovního konsorcia.

1892


Nová budova na místě Svatováclavské lázně v Resslově ulici. 


Stavitel Václav Nekvasil, majitel jedné z největších stavebních firem konce 19. století, se podílel na vybudování více než 600 staveb v Praze a okolí. Patří mezi ně palác Koruna na Václavském náměstí, branický pivovar, vodárnu v Podolí, pavilony psychiatrické léčebny v Bohnicích i budovy v Resslově ulici.

1906


Na škole začínají studovat také dívky.


Zesílení snahy uplatnění žen na trhu práce v kvalifikovaných povoláních. Tento trend se projevil zejména v zakládání vzdělávacích institucí a kurzů. Důležitou úlohu v emancipaci žen sehrál Ženský výrobní spolek, který sídlil v Resslově ulici. Od pozvolné ekonomické emancipace byl jen krůček k požadavku politických práv v následujících letech 20. století. 

1920


V období vzniku Československé republiky působí na jejím území 11 obchodních akademií. Mezi nimi obnovuje po válce činnost i ČAO, její budova přechází do statní správy a škola se v následujících letech rozvíjí a rozšiřuje.


Středoškolské vzdělávání se stává významným faktorem a činitelem budoucího demokratického vývoje výchovy a vzdělání národa. Ze strany státu je snaha vychovat národ pracující a způsobilý ke konkurenceschopnosti, čímž vzrostl zájem zejména o střední odborné školství. 

1939


Po zavření českých vysokých škol se část jejich studentů přihlásila do jednoročního pomaturitního studia na ČAO. 


Vypuknutí druhé světové války přineslo do Protektorátu Čechy a Morava zpřísnění represivních opatření proti projevům vlastenectví a formujícímu se protiněmeckému odboji. Situace vygradovala v manifestací během výroční vzniku Československa a skončila násilným rozehnáním ze strany Němců, během kterého byl smrtelně zraněn student medicíny Jan Opletal. Během jeho pohřbu došlo k spontánnímu projevu odporu proti německé okupaci, následkem čehož Adolf Hitler přistoupil k perzekuci studenstva a uzavření vysokých škol. 

1940


Školu musel kvůli svému původu opustit učitel Leoš Lederer a několik studentů, kteří nesplňovali rasová kritéria definované Norimberskými zákony. 


Nařízením Ministerstva školství a národní osvěty židovští žáci vyloučeni ze všech škol s vyučovacím českým jazykem.

1944


Zastavení vyučování. Profesoři a studenti byli nasazeni do výroby. Sekretariát a ředitelna byly přesunuty do Resslovy ulice číslo 1 - tedy budovy, kde roku 1930 zemřel Alois Jirásek. 


V závěrečné fázi II. světové války docházelo k intenzivnímu nasazovaní volných kapacit do továren a průmyslu. Německo bylo sevřeno spojeneckými vojsky ze všech stran, ale stále se snažilo o maximální produkci zejména ve zbrojních závodech. Nacistická říše hodlala bojovat až do konce a hledala poslední rezervy. 

1945


Studenti i profesoři pomáhají s obnovou školy. Uklízí, stěhují a připravují školu na otevření. 


Konec války s sebou přinesl obnovení školní docházky. Školy byly sice v tristním stavu, ale hned po osvobození se začalo pracovat na minimalizaci škod způsobených okupací. Hlavní vizí bylo návrat k demokratickým tradicím první československé republiky. 

1948


Proběhl manifestační pochod studentů na Hrad, který vyvolal řadu odvetných kroků nastupujícího totalitního režimu. Několik profesorů bylo propuštěno, studenti byli kádrováni, někteří museli odejít. Nejhůře dopadlo 17 studentů a 2 profesoři, kteří čelili trestněprávnímu stíhání, což v některých případech skončilo nucenými pracemi v uranových dolech. Desítky studentů uteklo do zahraničí. Škola musela výrazně změnit osnovy i své zaměření, aby nadále nevychovávala "samostatné podnikatele pro kapitalistické podniky". Počet studujících dívek se neustále zvyšuje, již převyšuje počet chlapců. 


Komunistický převrat měl za následek změnu ve nejen fungování společnosti, ale také v poslání školského systému. Své představy komunisté uplatňovali zejména politickými čistkami a zákazy vyučování ze strany režimu nežádoucích učitelů. K eliminaci studentů s nevhodným kádrovým posudkem a špatným třídním původem postačoval zavedený numerus clausus na školách a systém přijímacích zkoušek, kde veškeré studijní naděje mohlo zmařit nedoporučení ke studiu na základě negativního stanoviska stranické, svazácké či jiné organizace na škole či v místě bydliště.

1949


Škola ztrácí svůj oficiální název a je přejmenována na Vyšší hospodářskou školu.


Z názvů škol, studijních programů a osnov se komunistický režim snažil vymýtit jakýkoli případný odkaz na první československou republiku, demokratické tradice a hodnoty či kapitalistické pojmy. 

1961


Opět se mění název, tentokrát na Střední ekonomickou školu, a s přichází i velké nedobrovolné stěhování z budovy v Resslově ulici č. 8 do původní budovy Ženského výrobního spolku v Resslově ulici č. 5. Opačným směrem putovala Střední ekonomická škola pro mezinárodní vztahy. 


V roce, kdy člověk poprvé vzlétl do vesmíru došlo v Československu po změně ústavy, názvu státu i státního znaku došlo i ke změně názvu některých institucí, včetně některých škol. 

1989


Absolventi zakládají Občanské fórum absolventů ČAO, které usilovalo o odstranění křivd spáchaných na škole. Požadovali především znovuzískání čestného názvu, vrácení majetku, přestěhování do pravé budovy v Resslově 8 a odčinění křivd způsobených studujícím. Majetek však nebyl ani po dlouhých tahanicích nikdy navrácen a ani ve většině ostatních případů úřady nereagovaly.


Sametová revoluce přinesla do české společnosti zásadní změny, které vedly k pádu komunistického režimu a vedly k emancipaci občanské společnosti. 

1993


Ministerstvo školství rozhodlo na základě historické analýzy alespoň o navrácení původního názvu školy.


V roce, kdy byla obnovena existence samostatné České republiky, byl také obnoven název první obchodní školy s českým vyučovacím jazykem. Od té doby dodnes sídlí v Resslově ulici Českoslovanská akademie obchodní.